Trápení a bolest v minulosti 

Ptáte se, jak je tělo s naší psychikou provázané? Tělo nám za života dává signály, že něco není v pořádku. Někdy cítíme tlak na hrudi nebo svírání žaludku, bolí nás hlava, záda, trpíme alergiemi, záněty v těle, nespavostí. Možná zkoušíte různé způsoby, jak tělu pomoci, ale nepomáhá to. 

Z pohledu traumaterapie by se dalo zjednodušeně říct, že psychická bolest múže být uložená v našem těle jako traumatická stopa. Co se tím myslí? Pokud náš mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující, spustí obranné mechanismy a začne nás chránit. Zároveň si trauma stopu pamatuje a v dalších situacích je nervový systém znovu vydrážděn, vyplavují se stresové hormony, opět prožíváme intenzivní emoce až se systém vypíná. Tento způsob vyburcované ochrany je velmi vyčerpávající. Tím se nevědomě od prožívání odpojujeme a emoce tzv. znecitlivujeme. Energie emocí však nezmizí, ukládá se vytěsněná kdesi v těle. Pozdější vynořující úzkosti nám mohou ukazovat, že se vrací stará vytěsněná bolest patřící k našemu životu. 

Tak se bojíme prožívat své emoce, protože jsme někdy zažili, že silné emoce vedly ke ztrátě kontroly. Píšu "se bojíme", protože výzkumy ukazují, že traumatickou emoční zkušenost má téměř každý z nás. Mnoho lidí však zpětně vypovědělo, že extrémně obtížné situace v nich podpořily rozvoj schopností, které by se jinak nerozvinuly (Např. soucit k trpícímu člověku, všímavost na křivdy, vděčnost za dobré věci v životě, priority životních hodnot jako je pomoc druhým, zdraví, rodina.)

Už vám nejspíš dochází, že pocity bezmoci a smutku, vzteku až nenávisti, hrůzy a úzkosti je boj těla, emocí a mysli. Proces úzdravy je najít cestu zpátky k sobě, ke svému prožívání, k vnitřní harmonii (něco si myslím -  něco cítím - nějak jednám). Nepotlačování znamená, že můžeme náročné situace zdravě prožít. Pevně věřím, že psychickou bolest lze opečovat natolik, že pokud se její projevy vracejí, tak  v menší síle a umíme si s tím poradit. Pomáhá k tomu vytvoření bezpečného nehodnotícího prostoru tak, aby klient mohl o svých problémech mluvit, odhalit je a řešit. 

V procesu psychoterapie možná objevíte své neúčinné postoje, myšlenky a emoce, podvědomá přesvědčení či typické reakce a vzorce chování. Za důležitý se považuje i přenosový vztah, který se rozvíjí mezi klientem a psychoterapeutem.Kus odvahy a trpělivosti bude i na vás samostných. Lékař Gábor Maté je přesvědčen, že v každém z nás, i v tom nejbeznadějnějším případu, existuje léčivý potenciál pro nalezení celistvosti, pro znovupropojení se svým pravým já (rozhovor 2023).

Na konci sebepoznání mohou být nové kompetence - umět sebe vnímat, zdravě projevit své emoce, umět tvořit zdravě nastavené hranice, unést odpovědnost za svůj život, tvořit a žít si svůj život. S úctou Monika